Datum 22. března je věnováno světovému dni vody. Během něj si lidstvo připomíná, jak zásadní je ochrana tohoto životně důležitého zdroje. Velký podíl spotřeby pitné vody může nahradit voda dešťová, která je pro mnohá využití dokonce vhodnější. Jak efektivně využít dešťovou vodu a smysluplně s ní hospodařit?
Ochrana planety pomocí přírodních zdrojů
Zelenější způsob života je v dnešní době nejen populární, ale zároveň i naprosto nezbytný – s přibývajícími varováními před nedostatkem pitné vody je totiž nutné omezit její spotřebu na minimum. Jak na zahradě, tak i v domácnosti je možné ji nahradit srážkovou vodou, která je v mnoha případech díky svému chemickému složení příhodnější. Mimo to využití dešťovky ušetří domácnostem i značnou část financí.
Efektivní využití dešťovky šetří peněženku
Při zalévání zahrady pitnou vodou se za týden průměrně spotřebuje na 1 m2 zhruba 25–40 litrů vody. Pokud bude brána v potaz spodní hranice, tedy 25 litrů vody týdně, a zahrada o rozloze 200 m2, tak za 26 týdnů v roce, což přibližně odpovídá období v roce, kdy je potřeba zahradu zalévat, se na zálivku celkově spotřebuje 130 000 litrů vody. Při průměrné ceně vodného 49,88 korun za 1 000 litrů bude za rok zálivka zahrady stát 6 484 korun. V případě využití dešťové vody i v domě, konkrétně na splachování toalet, bude roční úspora dále narůstat. Při průměrné spotřebě 42 litrů vody na splachování za den utratí čtyřčlenná rodina ročně 3 059 korun. Celkem by tedy rodina při využívání dešťové vody pro zálivku zahrady a splachování toalet ročně ušetřila přibližně 9 543 korun.
Využití dešťové vody v zahradě
Rostliny pěstované na zahradě, od květin přes bylinky až po ovoce a zeleninu, vyžadují pravidelnou závlahu. Nejlepším řešením je zalévání zahrady dešťovou vodou, neboť na rozdíl od vody pitné neobsahuje chlor a nic nestojí. Investici představuje pouze instalace podzemní nádrže na dešťovou vodu (podzemní nádrže nabízejí oproti nadzemním mnohem větší objemy).
Sesbíraná voda ze střech a zpevněných ploch je svedena po okapovém svodu přes geiger (lapač střešních splavenin sloužící k hrubé filtraci – zachytává větší nečistoty, například listy či větvičky) do kanalizačního potrubí. Potrubím vede do filtračního koše, případně filtrační šachty, kde dochází k jemnějšímu čištění dešťové vody (filtrační koše zpravidla zachycují nečistoty větší než půl milimetru, dokonalejší mají jemnost ok 0,3 milimetru). Poté se voda dostává do nádrže, odkud se pomocí čerpadla přes místa odběru vody může v zahradě naplno využívat.
Využití dešťové vody v domě
Srážková voda najde v domácnostech využití při úklidu, splachování toalet i praní prádla. Výhodou využití dešťovky v domě je kromě úspory pitné vody také její měkkost – v potrubí a spotřebičích se neusazuje vodní kámen a při praní je potřeba méně pracího prášku (ten se v měkké vodě lépe rozpouští a špína se z prádla snáz uvolňuje) a změkčovadel.
Proces využívání dešťové vody v domácnosti však vyžaduje jisté náležitosti.
Je nezbytné od sebe zcela oddělit dešťovou vodu od rozvodu pitné vody, současně je nutné zajistit, aby v případě nedostatku srážkové vody bylo možné doplnit vodu pitnou. K tomu nejlépe poslouží automatické jednotky a sestavy pro dopouštění pitné či studniční vody do nádrže.
Nepostradatelné čištění vody
Dalším důležitým bodem celého procesu je dostatečná filtrace. Ke geigeru a filtračnímu koši (případně filtrační šachtě) je nutné přidat další mechanické čištění, kterého se docílí pomocí vnitřních jemných filtrů. Poté je filtrace dešťové vody využívané v domácnosti kompletní.
Dlouhodobá investice do ochrany životního prostředí je tak výhodná nejen ekologicky, ale zároveň i ekonomicky.